7.2.7.7
Odměny člena voleného orgánu společenství vlastníků jednotek včetně výpočtu příslušných odvodů na konkrétním případě
Ing. Božena Kúnzelová
Problematika výkonu funkce ve společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků"), ať již úplatný, nebo bezúplatný, a na to navazující otázky spojené s povinnými odvody z funkcionářských odměn jsou "věčným" tématem, kterým se společenství vlastníků každodenně zabývají.
Podle ustanovení § 1208 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ") rozhodování o výši odměn členů volených orgánů patří do působnosti shromáždění. Judikatura k této záležitosti uvádí, že uvedená působnost je výlučná a nelze ji zúžit, jde o kogentní ustanovení, od něhož se nelze odchýlit. Důvodem této úpravy má být jednak zajištění kontroly shromáždění nad odměňováním členů orgánů společenství vlastníků a jednak zamezení tomu, aby členové statutárního orgánu určovali odměny sami sobě bez ohledu na majetkové poměry společenství vlastníků a na kvalitu vlastního výkonu funkce. Z uvedeného plyne, že aby členu statutárního orgánu společenství vlastníků vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Zákon nestanoví přímo, že by shromáždění muselo rozhodovat o odměně členů statutárního orgánu vždy předem, tedy do budoucna, proto může o odměně rozhodnout i dodatečně za uplynulé období. Pokud o odměně členů statutárního orgánu nerozhodne, případně takovou odměnu neschválí, platí, že člen statutárního orgánu vykonává svou funkci bezplatně. Není tak možné, aby výši odměn stanovila smlouva uzavřená mezi společenstvím vlastníků a členem statutárního orgánu, aniž by o tom rozhodlo shromáždění. Bez rozhodnutí shromáždění není takové ujednání o plnění pro společenství vlastníků závazné (je vůči němu neúčinné).
Odměny členů statutárních a případně dalších volených orgánů společenství vlastníků, jak kolektivních (např. výbor), tak i jednočlenných (např. předseda), podléhají odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění bez ohledu na výši měsíční odměny. Společenství vlastníků v pozici zaměstnavatele odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance (v daném případě jsou jimi členové volených orgánů společenství vlastníků), i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec s tím, že toto pojistné mu sráží z jeho odměny i bez jeho souhlasu.
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a v případě zaměstnavatele i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné na sociální zabezpečení"). Z pohledu povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení se zaměstnanci rozumějí také členové kolektivních orgánů právnické osoby, tedy i členové volených orgánů společenství vlastníků, a to v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud těmto fyzickým osobám v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnanci, tj. členové statutárních a dalších volených orgánů, jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodného příjmu, který v roce 2025 činí 4500 Kč. Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění, které činí 6,5 % z vyměřovacího základu, a to od měsíce, ve kterém splnili stanovené podmínky. Slevu na pojistném je nutné uplatnit u svého zaměstnavatele za kalendářní měsíc, v němž o slevu žádá, i za následující měsíce. Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec prokázal zaměstnavateli splnění uvedených podmínek, a to doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestného prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.
Způsob zdanění odměny členů volených orgánů daní z příjmů ovlivňuje jednak výše odměny v daném kalendářním měsíci a jednak skutečnost, zda poplatník, kterým je člen voleného orgánu, učinil či neučinil prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období/pro část zdaňovacího období (dále jen "prohlášení k dani"). Ve shodě s ustanovením § 6 odst. 4 písm. b) ZDP příjem do úhrnné výše měsíčního příjmu u téhož zaměstnavatele, který nedosáhne rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, jež v současné době činí 4500 Kč, při neučinění prohlášení k dani podléhá zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen "srážková daň"). Pokud prohlášení k dani učiní, pak jeho příjem z funkcionářské odměny, a to bez ohledu na jeho výši, bude zdaňován zálohou na daň z příjmů fyzických osob (dále jen "zálohová daň").
Členové volených orgánů právnické osoby jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Ve smyslu občanského zákoníku tito členové nesou odpovědnost za škodu způsobenou právnické osobě při výkonu funkce porušením povinnosti péče řádného hospodáře při výkonu této funkce. Z těchto důvodů poslední dobou stále častěji shromáždění společenství vlastníků přijímají usnesení o schválení uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti člena voleného orgánu za újmu způsobenou při výkonu funkce. K této věci judikatura uvádí, že je na společenství vlastníků, zda bude členy výboru odměňovat či nikoli, případně jakým způsobem. Placení pojistného za členy výboru může být podle názoru soudu benefitem poskytnutým osobám, které se uvolily stát se členy výboru, což neodporuje právním předpisům ani dobrým mravům. Nadto soud dospěl k názoru, že uzavření pojištění ohledně újmy způsobené členem výboru je v zásadním zájmu samotného společenství vlastníků, poněvadž v případě selhání členů výboru by byla újma společenství vlastníků uhrazena pojišťovnou a nebylo by třeba, mnohdy problematického, domáhání se náhrady škod vůči jednotlivým fyzickým osobám. Je-li pojistný vztah v rámci pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou členem voleného orgánu právnické osoby sjednáván a uzavírán přímo společenstvím vlastníků, pak je…
